Pupeční šňůra kolem krku miminka – téma, které vzbuzuje obavy, vyvolává silné příběhy a často se stává důvodem k zásahu.
„Mělo štěstí, mělo pupečník kolem krku.“
Tuhle větu slýcháme častěji, než bychom si přáli. Zní dramaticky, možná i hrdinsky. Ale co když za ní nestojí nebezpečí, nýbrž nepochopení přirozené fyziologie porodu?
Podívejme se na tento častý jev klidně, s nadhledem a s oporou ve vědeckých datech. Protože někdy stačí jen vědět – a přestat se bát.
Běžný jev, nikoliv komplikace
Pupeční šňůra omotaná kolem krku je zcela běžnou variantou normálního porodu.
Podle výzkumu se tak narodí přibližně jedna třetina všech dětí (Sheiner et al., 2006). Častěji se vyskytuje u chlapců (Martin et al., 2005), pravděpodobně proto, že mají delší pupeční šňůru (Rogers et al., 2003).
Předpokládá se také, že u dětí narozených po termínu může být výskyt o něco častější – jednoduše proto, že mají více času se v děloze hýbat. Jak vysvětluje australská porodní asistentka a výzkumnice Rachel Reed:
„The longer a baby is in utero, the more opportunity there is for the cord to become wrapped as the baby moves.“
(Čím déle je miminko v děloze, tím více má příležitostí se během pohybu do pupečníku zamotat.)
– Rachel Reed, 2010
Pupeční šňůra je navíc na tento pohyb přizpůsobena: je dlouhá (průměrně 55 cm), spirálovitě stočená, obalená ochranným Whartonovým rosolem a pružná. Je tedy schopná odolávat tahu i tlaku.
Miminko se pupečníkem neškrtí – dýchá jím
Představa, že se miminko „udusí pupečníkem“, je založená na nepochopení.
Miminko v děloze nedýchá plícemi, ale dostává kyslík skrze pupečník. I když je pupečník omotaný kolem krku, neznamená to, že by byl stlačený nebo neprůchodný. Krev jím většinou proudí zcela normálně.
Někdy se pupečník během porodu napne – například když hlavička prochází porodními cestami. Může dojít ke krátkému snížení toku kyslíku, ale po narození a uvolnění šňůry se průtok okamžitě obnoví. Miminko se obvykle rychle stabilizuje – zejména pokud je pupečník ponechán neporušený a stále napojený na placentu.
Kdy nastává skutečné riziko?
Ne fyziologicky, ale při zásahu.
Pokud je pupečník těsně omotaný kolem krku a nejde snadno přetáhnout přes hlavičku, může se stát, že ho zdravotník podváže a přestřihne ještě před narozením celého těla dítěte.
To je zásadní chyba. V tu chvíli totiž:
- miminko ještě nedýchá plícemi – stále potřebuje kyslík z placenty,
- přestřižením šňůry se tento tok okamžitě zastaví,
- a pokud porod z nějakého důvodu chvíli trvá (např. při dystokii ramének), může dojít k hypoxii (nedostatku kyslíku).
Studie potvrzují, že předčasné přerušení pupečníku je spojeno s vyšším rizikem zdravotních komplikací (Iffy et al., 2001), zatímco ponechání pupečníku bez zásahu zlepšuje výstupy novorozenců (Parr et al., 2014).
Jak se řeší těsný pupečník?
Pokud je pupečník skutečně těsný, místo přestřižení lze použít salto manévr – techniku, při které se miminko po porodu hlavičky jemně „přetočí“ směrem k matčinu bříšku a narodí se s pupečníkem stále omotaným, ale neporušeným. Tok kyslíku zůstává zachován a miminko je chráněno.
Rachel Reed tuto techniku popsala jako jednoduchou a efektivní, kterou ve své praxi použila jen dvakrát ze stovek porodů (Reed, 2010).
A co odmotávání?
Obvyklá praxe, kdy se pupečník po porodu hlavičky hned odmotává, může být zbytečným zásahem. Manipulace s pupečníkem může vyvolat stažení cév (vazokonstrikci) a omezit tok krve. Proto pokud není šňůra výrazně utažená, doporučuje se počkat a nechat ji být – odmotá se až po porodu tělíčka. Klidně i maminkou nebo partnerem.
Shrnutí: Co je opravdu důležité vědět
- Pupeční šňůra kolem krku je častá a obvykle neškodná.
- Miminko se pupečníkem neškrtí – dýchá jím.
- Riziko vzniká až zásahem – zejména předčasným přestřižením.
- Těsně omotaný pupečník lze řešit fyziologicky, bez nutnosti přerušení.
- Respekt k porodnímu procesu je víc než strach z běžného jevu.
Na našich kurzech předporodní a poporodní přípravy se věnujeme také fyziologii porodu – abyste se mohli informovaně rozhodovat a rozuměli přirozeným procesům těla.
👉 I pupeční šňůra kolem krku miminka je ve většině případů běžnou součástí fyziologie porodu, ne komplikací.
Doporučený článek:
🔗 Rachel Reed: Nuchal cord – Should we be worried? (MidwifeThinking.com, 2010)
Přehled citovaných zdrojů:
- Sheiner et al., 2006 – Prevalence of nuchal cord
- Martin et al., 2005 – Neonatal outcomes and gender
- Rogers et al., 2003 – Umbilical cord length
- Carey & Rayburn, 2000 – Perinatal effects of nuchal cord
- Clapp III et al., 2003 – Fetal activity and cord complications
- Gonzalez-Quintero et al., 2004 – Nuchal cord and neonatal morbidity
- Iffy et al., 2001 – Hazards of early cord clamping
- Parr et al., 2014 – Delayed cord clamping and outcomes
- Rachel Reed, 2010 – Midwife Thinking blog: Nuchal cord
